04:38
Někteří lidé se bouřky bojí, někteří ji rádi z bezpečí domova sledují. Jak vlastně vzniká? Jak poznáme, kolik kilometrů je bouřka od nás? A co dělat, když nás bouřka zastihne venku? Podívejte se na video, které odpovídá na všechny tyto otázky.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" vás seznámí jednoduchou formou se základními pojmy, které se počasí týkají. Zjistíte, jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím a proč je počasí na různých místech rozdílné.
Zajímavosti, které o Slunci chcete vědět. Jak dlouho byste k němu letěli letadlem? Jak je vlastně velké? Je to hvězda, ale je největší ze všech? Kolik planet Země by se do něj vešlo? Co by se stalo, kdybychom Slunce neměli? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete ve videu.
O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" jednoduše vysvětluje, proč se střídají roční období. Nápaditou formou vysvětluje známé jarní pranostiky.
Také vám někdy mraky připomínají zvířata nebo věci? My se na ně podíváme více vědecky. Jak souvisí mraky s koloběhem vody v přírodě? Jak vznikají? A jaké mraky vytváří člověk? Všechno, co jste chtěli vědět o mracích, najdete v našem videu.
Víte, že střepy přinášejí štěstí? Sklo je křehká hmota a vyrábí se z křemičitého písku. Zkuste se rozhlédnout kolem sebe a zjistíte, kolik věcí je skleněných. Okna, skleničky, zrcadla, brýlová skla a mnoho dalších předmětů. Brďo vám ukáže, že není sklo jako sklo. Přidáním různých přísad vzniká třeba sklo barevné, neprůstřelné, technické, kuchyňské nebo světoznámý český křišťál.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Robůtek Kit ztratil pana Baterku při pozorování neznámého živočicha v přehradě. Provede nás přehradou, řekne, k čemu slouží, a zachrání svého parťáka. Před čím? A co že to ti dva pozorovali? Dozvíte se v tomto díle Kosmixu: Pod hladinou.
Klaun Moudronos nám představí koloběh vody v přírodě. Dozvíme se, jak je voda důležitá a proč je potřeba s ní neplýtvat. Víte, co je to vodoměr? A vodovod? I to nám Moudronos prozradí. Seznámí nás i se skupenstvími této zdánlivě obyčejné, ale přesto vzácné tekutiny.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit se potkává s planetkou Pluto a zjišťuje, proč už není planetou, ale takzvanou trpasličí planetou. V čem spočívá rozdíl mezi nimi? Nejde jen o velikost, jak by se mohlo zdát. Kit se seznamuje s jejím ledovým povrchem a letí dál.
Dnes nazýván otcem moderní vědy, Galileo Galilei předběhl svou dobu díky svým mnohým objevům. Během svého života zdokonalil kompas či dalekohled, snažil se změřit rychlost světla a objevil různá vesmírná tělesa. Nejzásadnější je jistě jeho myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce, která ho dostala až před církevní soud.
Pojďme se společně podívat, jak se bude žít na Měsíci. Americký astronaut Neil Armstrong na Měsíci zanechal vlajku i otisk boty a od té doby tam toho moc nepřibylo. To by se ale mělo změnit. Plány na měsíční vesnici dostávají konkrétní podobu. Jak bude vypadat?
Jak se dostat do vesmíru, vymýšleli lidé už v polovině minulého století. V roce 1957 nejprve poslalo Rusko do vesmíru družici Sputnik a v tom samém roce pak také prvního živého kosmonauta, což byla slavná fenka Lajka. První člověk vyletěl do vesmíru o čtyři roky později, tedy v roce 1961 a byl to ruský astronaut Jurij Gagarin. Dnes, díky raketoplánům, lidé oběžnou dráhu Země docela zabydleli. Vynesli tam různé přístroje, bez nichž by nefungovala například navigace v telefonu a mnohé další vymoženosti.
Když děti učí telka! Pojďte společně se staršími žáky doplňovat slova do lineárního textu. Řekneme si, jaké jsou jeho znaky, a zkusíme připravit text nelineární. Pomocí pojmové mapy si utřídíme myšlenky a upevníme si význam pojmů souvisejících s neživou přírodou.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
12 343
679
3 986
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.