17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Výbor pro lidská práva OSN vydal doporučení, podle něhož by se neměli vracet do zemí původu ti, kteří prchají před následky globálního oteplování. Jakou právní váhu má toto doporučení při udělování azylu? A na základě jakých kritérií Ženevské úmluvy mohou uprchlíci získat mezinárodní ochranu? Ze kterých míst tito lidé přicházejí? Jak se environmentální migrace projeví v České republice? Nejen na tyto otázky odpovídá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
V Bezděkově v Olomouckém kraji se nachází rodinná farma s levandulovými poli. Součástí farmy je i prodejna s výrobky z levandule a majitelé farmy rovněž provozují levandulovou kavárnu a pořádají festivaly. V ukázce uvidíme sklizeň i zpracování a dozvíme se také něco o historii pěstování levandule.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
Na cestě po západní části Běloruska zavítáme na běloruský venkov, kde nahlédneme do tajů běloruské kuchyně, kde brambory představují nenahraditelnou surovinu. Dále navštívíme zámek Ňasviž a Brestskou pevnost, místo mnoha významných historických událostí.
Malá dvoumilionová země nedávno změnila svůj název. Přidáním slova "Severní" do názvu narovnala dlouholetý spor se svým sousedem Řeckem. Přestože patří k chudým zemím Evropy, stála stranou krvavé války při dělení Jugoslávie před třiceti lety. Metropole Skopje leží na samém severu země a je směsici všeho, co vás napadne.
12 343
679
3 986
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.